Kvalitní osvětlení, jež by se mělo co nejvíce blížit přirozenému slunečnímu svitu. Jen díky němu totiž lidstvo od nepaměti rozeznávalo denní cykly, kterými se řídily všechny činnosti od ranního vstávání až po večerní ulehnutí na lůžko. Vynález umělého osvětlení s sebou ale přinesl podstatnou změnu životního stylu, spojenou s odklonem člověka od přírody a jejího rytmu. Kvůli tomuto vývoji nyní trávíme většinu svého času v uzavřených prostorách s umělými světelnými zdroji o mnohem nižší intenzitě a s odlišným spektrálním složením, než má sluneční záření. A to má neblahý vliv na naše biorytmy, které jsme zdědili po dávných předcích. Tipy, jak se vyvarovat nepříznivých dopadů umělého osvětlení na fyzické a psychické zdraví, najdete v následujícím textu.
Není světlo jako světlo
V uzavřených prostorách s umělým osvětlením, které negativně ovlivňuje náš metabolismus, trávíme až 90 % času. A právě tyto světelné zdroje se často jen vzdáleně přibližují intenzitě a spektrálnímu složení slunečního svitu, na jehož léčivé síle jsme závislí. Sluneční paprsky jsou totiž silným přírodním antidepresivem a přirozeným zdrojem vitamínu D, jenž slouží k optimálnímu vstřebávání vápníku do kostí, přispívá k posílení imunitního systému a má příznivý vliv na krevní tlak, svalovou sílu i mozkovou aktivitu.
Pro lidské psychické a fyzické zdraví je proto zcela zásadní, aby byly vnitřní prostory domu co nejotevřenější slunečním paprskům. A těm by se mělo svou intenzitou, barevným tónem a kvalitou barev přiblížit také umělé světelné zdroje. Jak toho ale docílit, když se běžná intenzita osvětlení v interiérech pohybuje v rozmezí 100 až 2 000 luxů oproti i více než 70 000 luxů, které lze naměřit ve slunečný letní den?
„Nejdříve byste si měli uvědomit, jaké osvětlení je pro vaše zdraví opravdu ideální. Jasné bílé světlo vám usnadní ranní vstávání, intenzivnější chladné světlo práci a tlumené teplé světlo s minimálním obsahem aktivující modré složky zase večerní usínání. V noci byste se navíc měli vyvarovat hned tří věcí: používání svítidel s jasným chladným světlem, dlouhého sledování intenzivně zářících obrazovek televizí nebo displejů mobilů a působení světelného smogu z venkovního prostředí, což je pro zdraví stejně ohrožující jako nedostatek slunečního svitu a nevhodné umělé osvětlení. Jedině ve tmě totiž dochází ke zvýšení hladiny spánkového hormonu melatoninu, jenž zajišťuje regeneraci těla, zachycuje volné radikály a odstraňuje poškozené buňky. Pokud se proto zajímáte o zdravé světlo, nesmíte zapomínat ani na jeho protipól – ,zdravou‘ tmu. Základní údaje o barvě světla, neboli teplotě chromatičnosti v kelvinech, naleznete na každé LED žárovce: čím chladnější záření (tedy více do modra), tím více kelvinů,“ vysvětluje Jan Řežáb, majitel developerské společnosti JRD.
Jak proslunit byt?
Se světelným smogem nebo příliš ostrými slunečními paprsky si většinou poradí tmavé závěsy či zatažené žaluzie. Jak ale zajistíte dostatečný přísun světla do tmavé domácnosti, která nedisponuje velkým prosklením ani vhodnou dispozicí?
„Základní kroky k slunnému bytu jsou poměrně jednoduché. Nejprve si umyjte okna a odstraňte z nich všechny nečistoty, případně těžké závěsy. Poté se zbavte přebytečných dekorací na zdech, aby se sluneční svit mohl lépe, a pokud možno i rovnoměrně, odrážet do jednotlivých místností. Podobně vám poslouží světlé vybavení a bílé zdi, které doplníte např. přírodní dřevenou podlahou, křesly nebo polštáři. A v neposlední řadě si nepořizujte doplňky, jež pohlcují světlo a byt opticky zmenšují, a instalujte si kvalitní umělé osvětlení. Nejlépe plnospektrální. To ve vás navodí pocit krásného slunného dne,“ radí Jan Řežáb.
Plnospektrální osvětlení působí přirozeně jako denní světlo a má pozitivní vliv na lidské zdraví. Je možné ho využít v domácnostech, kancelářích, výrobních halách a školách, ale přesto je v České republice zatím rozšířené velmi málo. Používá se především při tzv. světelné terapii u pacientů se sezónními depresemi.
„A přitom je jeho vliv opravdu výjimečný. Pomáhá totiž předcházet zrakovým problémům, zvyšuje schopnost soustředění, výkonnost či produktivitu práce a u žáků a studentů vede k lepším studijním výsledkům. Nezanedbatelné je také to, že snižuje výskyt afektivní poruchy SAD (tzv. zimní deprese) a jiných typů depresí a usnadňuje vstávání, usínání nebo regeneraci organismu. Napodobení slunečního světla, kdy svítidlo zvládne měnit barevný tón i intenzitu v závislosti na denní době, považujeme za podstatný krok na cestě k biodynamickému osvětlení,“ dodává Petra Eliášová, ze společnosti, která se věnuje výzkumu a vývoji plnospektrálního osvětlení.
Zdroj: TZ JRD
