Rozlišujeme běžnou únavu od chronického únavového syndromu. Únava je běžnou součástí života, která přichází po psychickém či fyzickém vytížení a lze se jí zbavit vydatným odpočinkem. Chronický únavový syndrom poznáme podle toho, že se člověk bez zjevné příčiny cítí vyčerpaný a ani po pořádném odpočinku necítí zlepšení, přičemž tento stav trvá více než půl roku. Příznakem je duševní i fyzické vyčerpání, snížená výkonnost a zvýšená potřeba spánku.
„U únavy hraje klíčovou roli civilizační faktor. Jde především o stres. Stres je v dnešní době téměř na každém kroku. Stres na sebe vyvíjíme, pokud od sebe čekáme, že zvládneme zcela vše. Bereme si toho na sebe hodně v práci, domácnosti a také z hlediska finančního zabezpečení rodiny,“ vysvětluje odborník na zdravý životní styl David Buchta. Únavovým syndromem trpí asi 2-3 % populace.
Jak vypadají syndromy
Únavový syndrom může mít také doprovodné příznaky jako bolesti hlavy, svalů, kloubů, zad, citlivost a zvětšení mízních uzlin, bolest v krku, úzkost nebo zvýšená teplota. Může docházet k poruchám spánku, zapomnětlivosti či světloplachosti. Příznaky jsou pak také snížená chuť na sex a u mužů pokles hladiny testosteronu. Vzhledem k tomu, že se jedná o příznaky, které mohou signalizovat i mnohá další onemocnění, musí být lékařem provedeno komplexní vyšetření pro vyloučení nemocí jako je lymská borelióza, roztroušená skleróza, chudokrevnost, psychiatrická onemocnění či nedostatek vitaminů a důležitých prvků.
K únavovému syndromu může vést přepětí v různých oblastech života, ale nejčastěji se jedná o stres ze zaměstnání. Obvykle se jedná o nenaplněnou životní seberealizaci, kdy člověk dělá práci, která jej nebaví jen proto, aby zabezpečil rodinu, a cítí se tak v životě nespokojený. Spouštěčem onemocnění mohou být i problémy v oblastech vztahů s rodinou a blízkými. Únavový syndrom může být ale také důsledkem působení infekcí či virů. Jasnou příčinu vzniku únavového syndromu odborníci neznají.
Léčba versus prevence
Léčba chronického únavového syndromu je velmi individuální záležitostí. Někomu pomůže razantní změna životního stylu, která zahrnuje odstranění hlavních stresorů, jako například změna zaměstnání. Častým řešením jsou individuální či skupinové psychoterapie. Pomocí bývá také předepsání antidepresiv. „Základem je ale vždy se naučit pozitivnímu myšlení, zvolnit životní styl a uvědomit si, že člověk není stroj, nemusí být schopen zvládnout vždy vše a potřebuje odpočívat. Pomáhá také zdravá životospráva, dostatek pohybu a kvalitní strava,“ dodává David Buchta.
A prevence? „Důležité je umět relaxovat, ideálně si najít vhodného koníčka, který vás naplňuje a zároveň si při něm odpočinete a na chvíli zapomenete na každodenní povinnosti a starosti. Zní to jednoduše, ale pro mnoho lidí je to problematické. Klíčové je dostatečně odpočívat. Vedle koníčků a relaxace, byste měli udržovat dobré vztahy v rodině, na pracovišti a mezi kamarády. Někdy to není jednoduché, ale minimálně byste se měli o tento stav pokusit,“ zakončuje odborník.
Zdroj: TZ Primulus
