Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s potravinami hospodárněji, jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst.
Cílem běžného spotřebitele by však nemělo být jen omezení plýtvání potravinami, ale také co nejlepší využití jejich nutričních vlastností, zejména díky vhodnému zacházení. Důležitou roli přitom hrají reálné možnosti, finanční otázka i kulinární gramotnost.
Nákupy plánujte
Správné stravování začíná už výběrem potravin při nakupování. Jako nejefektivnější se dlouhodobě osvědčuje plánované nakupování, kdy si nejprve připravíme rámcový jídelníček, pak sestavíme seznam potravin, které k jeho přípravě potřebujeme, a nakonec odkontrolujeme, jaké z nich musíme dokoupit. Určité potraviny nakupujeme stále, například pečivo nebo jogurty. V jejich případě musíme dobře zvážit, zda máme optimální podmínky pro uskladnění a má smysl nakoupit je třeba v rámci týdenního nákupu ve větším množství (jogurty, nápoje), nebo je raději nakupovat častěji v malém množství, ale vždy čerstvé (pečivo).
Při samotném nákupu potravin je třeba sledovat údaje o době trvanlivosti. V současnosti existují dva způsoby označování data spotřeby:
Spotřebujte do se uvádí u potravin s kratší trvanlivostí (například masné nebo mléčné výrobky), po uplynutí tohoto data se už nesmí nabízet v tržní síti. Doba trvanlivosti platí pouze za podmínek skladování, které jsou uvedeny výrobcem na obalu. Pokud při domácím skladování jogurtů a jiných kysaných mléčných výrobků nebo sýrů toto datum o několik dnů překročíme a při senzorické kontrole nezjistíte závady, můžeme výrobek zkonzumovat. V kyselém prostředí se nemnoží nebezpečné bakterie, pouze plísně, a to zjistíme při kontrole zrakem. Výrobky, jejichž trvanlivost se blíží ke konci doby „spotřebujte do“, nenakupujeme ve velkém množství, i když jsou ve slevě.
Datum minimální trvanlivosti se uvádí u potravin s dlouhou trvanlivostí, po uplynutí tohoto data se mohou nabízet v tržní síti, ale odděleně a s upozorněním, že jde o potraviny s ukončenou minimální trvanlivostí. Také u těchto potravin je nutné dodržovat podmínky skladování uvedené výrobcem na obalu. Pokud nám tyto potraviny doma „projdou“, můžeme je zkonzumovat. Některé potraviny jako kuchyňská sůl, cukr, luštěniny, rýže, konzervy apod. se mohou za vhodných podmínek skladovat i několik let. Přesto je spousta spotřebitelů po uplynutí „data minimální trvanlivost“ vyhodí, což je zbytečné a škoda.
Co s nákupem doma
Když už máme nakoupeno, musíme potraviny správně uskladnit (nebo rovnou zpracovat). Například u zeleniny může být potřebné odstranění okrajových částí, oloupání, okrájení. V domácích podmínkách není dobré ovoce a zeleninu skladovat příliš dlouho, protože většinou nedokážeme zabránit hnití a tvorbě nežádoucích látek, vadnutí a zhoršení senzorických vlastností. Pokud skladujeme ovoce z tropů nebo subtropů při nízkých teplotách, dochází k poškození chladem, tj. k tmavnutí slupky a dužniny, hnití a plesnivění, u velkoplodých paprik zase ke vzniku měkkých míst, která časem hnijí.
Minimální skladovací teplota, kdy ještě nedochází k poškození chladem | |||
Jablka | 2–3 °C | Papriky | 7 °C |
Banány | 12–13 °C | Rajčata zralá | 7–10 °C |
Pomeranče | 3 °C | Rajčata nezralá | 13 °C |
Citrony | 14 °C | Melouny vodní | 4 °C |
Grapefruity | 10 °C | Melouny cukrové | 7–10 °C |
Ananas | 7–10 °C | Brambory | 3 °C |