Boom družstevních bytů jsme v českých zemích zažili v historii již jednou. Byla to dvacátá léta minulého století, kdy nedostatek bytů, vysoká poválečná inflace a drahé stavební materiály nastartovaly vznik bytových družstev.
Zdá se, že tato historická paralela není zas tak vzdálená impulzům, které v poslední době oživují zájem o družstevní byty. Těch bylo podle dat Českého statistického úřadu v České republice v roce 2021 téměř 141 tisíc (podle právního důvodu užívání bytu). Pro porovnání: celkový počet obydlených bytů při sčítání obyvatel v roce 2021 dosáhl necelých 4,5 milionu. Nejčastěji šlo o byty ve vlastním domě, kterých bylo téměř 1,6 milionu (jejich podíl je 38,5 %), a byty v osobním vlastnictví, kterých bylo přes 1,1 milionu (27,1 %).
Družstva doporučuje OECD i Koncepce 2021+
„Nemovitosti k vlastnímu bydlení jsou v Česku nejobtížněji dostupné prakticky z celé Evropské unie. Připočtěme vysoké ceny stavebních materiálů a prací. Také nájmy bytů v poslední době rychle rostou. Cenově nedostupné byty jsou pro velkou část mladé generace významnou překážkou při zakládání rodiny. Lidé se proto logicky poohlížejí i po jiných formách vlastnictví. To vše dnes oživuje poptávku po družstevních bytech,“ komentuje trh s bydlením Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Podpora družstevního bydlení je i důležitým prvkem státní koncepce bytové politiky „Koncepce 2021+“, s níž přišlo Ministerstvo pro místní rozvoj. Klade si mimo jiné za cíl představit nový investiční program pro družstevní byty a je to i jedno z doporučení projektu OECD na téma dostupnosti bydlení v České republice. Podle něj by měl stát podpořit navýšení podílu družstevních bytů.
Financování nákupu družstevního bytu ze stavebka
Při nákupu družstevního podílu postačí mít k dispozici jen zhruba pětinu až třetinu hodnoty z ceny bytu. Při současných cenách bytů to obvykle vychází na 1,5 až 2,5 milionu korun. Výhodou je, že zájemce nemusí plnit přísné podmínky, které jsou třeba u hypoték. Při koupi obvykle neprokazuje své příjmy a ani nemusí ničím ručit. Financování družstevního bytu je tak mnohem dostupnější. Adept bydlení v novém si kupuje členský podíl v družstvu, jemuž dům patří. Platí mu pak měsíční nájemné zahrnující náklady na údržbu a správu domu, případně i splátky úvěru, který získalo družstvo na výstavbu domu. Bytový dům totiž kupuje družstvo. „Základní výhodou družstevního bydlení je, že bytové družstvo vyřizuje všechny záležitosti s financováním, tedy se získáním úvěru, a nezatěžuje tím člena bytového družstva,“ vysvětluje Martin Kroh, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení.
Ale 1,5 až 2,5 milionu korun má samozřejmě k dispozici málokdo. Lze si je však za výhodných podmínek půjčit jako dlouhodobý úvěr od stavební spořitelny, a to i bez zajištění nemovitostí, kterou zájemce o družstevní podíl zpravidla nedisponuje. Úvěr od stavební spořitelny je tak jediný produkt na trhu, který kombinuje možnost vyššího úvěru bez zajištění nemovitostí se splatností až 25 let, a pro pořízení družstevního bytu se tak velmi dobře hodí.
„Do zdrojů zájemce o družstevní bydlení lze zapojit půjčku ze stavebního spořeni jako přirozenou a dnes také nejvyužívanější cestu. I v tomto směru jsme připraveni být nápomocni budoucímu členovi bytového družstva,“ doplňuje Martin Kroh, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení.
„Úvěrové možnosti stavebního spoření jsou významně širší než u jiných produktů – pokrývají nejširší spektrum potřeb souvisejících s bydlením a jsou ‚téměř bezkonkurenční‘ tam, kde se nevyžadují úvěry povinně zajištěné nemovitostí. Díky zdrojům ze stavebního spoření poskytují stavební spořitelny úvěry, které jsou významně levnější než spotřebitelské úvěry, současně mohou být na rozdíl od hypoték poskytovány bez zajištění nemovitostí a mají dlouhou dobou splatnosti (až 25 let) při vysoké čerpané částce – až 2,5 mil. Kč. Díky tomu je lidé často volí k financování družstevních bytů,“ řekl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Zdroj: TZ Asociace českých stavebních spořitelen
