V průměru se Češi stěhují jen třikrát za život. Každoročně se přitom v ČR pravidelně stěhuje zhruba čtvrt milionů lidí. Nejčastěji směřují do hlavního města, v posledních letech také do Plzeňského kraje. Naopak nejvíce lidí nyní odchází z Moravskoslezského kraje. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, Eurostatu, portálu Statista.com a veřejně dostupných zdrojů.
Češi se v průměru stěhují třikrát za život. Poprvé to bývá nejčastěji při odchodu z mamahotelu do tzv. startovacího bydlení, podruhé, když začínají žít partnerský život, a potřetí, když se jim začíná rozrůstat rodina. Na rozdíl od například Američanů se tak Češi stěhují v průměru až čtyřikrát méně. Je to dáno mimo jiné také tím, že Češi ve srovnání s jinými národy nemovitosti častěji vlastní, než si je pronajímají.
V nájmu, nebo ve vlastním?
„V současné době bydlí ve vlastním osm z deseti Čechů. Pouze 20 % si bydlení pronajímá. To je výrazně více, než je průměr Evropské unie, kde je tento poměr 70 : 30 ve prospěch vlastního bydlení. Nejvíc majitelů nemovitostí přitom najdeme v Rumunsku, zde vlastní byt či dům 96 % populace. Naopak nejméně majitelů je v Německu. Zde vlastní nemovitost každý druhý a každý druhý si ji pronajímá,“ objasňuje situaci Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Zároveň doplňuje: „Vzhledem k tomu, že Česko v posledním roce zachvátila realitní horečka a Češi nakupují nemovitosti jako diví, a to i přes jejich stále rostoucí ceny, se dá očekávat, že se poměr majitelů nemovitostí oproti těm, kteří si ji pronajímají, spíše zvýší.“
Praha, nebo venkov?
Tradičně je největší poptávka po nemovitostech v Praze, kam se také Češi nejvíce stěhují.
„Nicméně v poslední době se stále častěji setkáváme, především u mladší generace, s tím, že si vzhledem k vysokým cenám často hledají bydlení mimo Prahu a za prací do hlavního města pak třeba hodinu denně dojíždějí. Dalším trendem, který zvyšuje dostupnost pořízení vlastního bydlení, jsou přestavby a rekonstrukce nebytových prostor, jako jsou garáže, na obytné místnosti nebo přístavby či půdní vestavby. Tyto úpravy často Češi financují stavebkem, tedy úsporami či úvěrem,“ uzavřel Jiří Šedivý.
Jen od ledna do května loňského roku poskytly podle ČTK stavební spořitelny úvěry za 44,1 miliardy korun, což v meziročním srovnání představuje nárůst 72 %. Úvěry na rekonstrukce a modernizace bydlení z toho tvoří obvykle kolem 40 %.
