Odpadní voda jako elektrická energie
V oblasti plýtvání potravinami patří Češi mezi nelichotivou evropskou špičku. Podle Potravinové banky Praha se u nás každý rok vyhodí více než 80 kilogramů potravin na osobu. Nejvíce v tomto směru hřeší lidé ve věku 18 až 25 let.
Plýtvání v gastrosféře se ovšem netýká pouze jídla, které může najít nové uplatnění například na jídelníčku lidí bez domova. Také rozličné odpadní suroviny, které zbydou v průběhu výroby potravin, se dají znovu a efektivně využít. Například odpadní voda, která se vyprodukuje při výrobě piva, se může stát vydatnou šťávou baterií. Američtí vědci totiž vyvinuli chytrou metodu výroby uhlíkových elektrod pro lithium-iontové akumulátory pocházejících právě z odpadních vod pivovaru.
Podobný experiment se provádí i v Austrálii, kde se stejná surovina kombinuje s bakterií konzumující cukr, škrob a alkohol. Díky chemickým procesům, které se uvnitř odehrávají, pak dochází k výrobě elektrické energie.
Lógr jako základ ekopaliva
Využití nachází v současnosti dokonce i nespotřebovaná káva. Kávový lógr totiž patří k odpadu, který je zdánlivě nepatrný, ovšem ve skutečnosti se ho vyprodukuje výrazné množství. Podle serveru Spiritualplanet.cz se denně na celém světě vyprodukuje 12 milionů tun kávového odpadu. Z toho se až 99,7 % produkce kávy změní v organický odpad. Tento odpad lze ovšem využít jako biopalivo. Obsahuje totiž značné množství éterického oleje, který po extrahování může posloužit k výrobě čistého paliva bez uhlíkové stopy.
Využití nachází také odpad vzniklý při výrobě olivového oleje. Vědci z Univerzity v Granadě v něm totiž objevili povrchově aktivní látky, které lze dále využít v mnoha směrech v potravinářském a chemickém průmyslu, například v kosmetice, medicíně nebo čisticích prostředcích.
Náušnice z chladiče
Mezi nejrychleji rostoucí druhy odpadu se řadí elektroodpad. Podle aktuálních statistik se ho u nás ročně vyprodukuje přes 14 kg na osobu. Vysloužilá elektrozařízení ovšem nemusí nutně skončit v popelnici. Z recyklovaného materiálu lze vyrobit například originální bižuterie či doplňky.
„Z drátů pro přenos slabého napětí se mohou stát náhrdelníky, z hliníkového chladiče počítačů náušnice, různobarevné kabely zase poslouží pro výrobu dekorativní mísy,” vysvětlil odborník David Vandrovec. „Designéři při výrobě respektují původní strukturu předmětů, ale za pomoci moderních technologií jim dávají nový tvar. Kolekce jsou omezené určitým počtem kusů,” dodal David Vandrovec.
Plast proměněný v diesel nebo vosk
Tekuté palivo lze vyrobit také z plastového odpadu. Nová metoda výroby, s níž přišli vědci ze Šanghaje, využívá oproti předchozím méně energie a produkuje palivo vyšší kvality. Technologie je založená na oddělení polyetylenu, nejpoužívanějšího materiálu pro výrobu plastových výrobků na světě, od balení potravin, přes PET láhve nápojů až po nákupní tašky.
Podle magazínu ScienceAlert.com se vyrobí přibližně 100 milionů tun plastu každý rok, přičemž 95 % se vyhodí po jediném použití a 8 milionů tun skončí v oceánech. Vědci proto hledali cestu, jak by se nespotřebovaný plast mohl stát komoditou, která bude znovu užitečná. Ukázalo se, že složitým chemickým procesem probíhajícím za teploty 175 °C lze docílit změny struktury polyetylenu do dieselového paliva nebo vosku, který lze využít pro průmyslové účely.
